Pořád si myslíte, že třídění nemá smysl? Že vytříděné kontejnery stejně smíchají a spálí takže je to jedno? Teď už vám můžu říct, hlupáci, že by se to nikomu nevyplatilo! Aneb soupis polopravd omylů a mýtů o odpadu uvedených na pravou míru.

21-02-2017 jsem se byl spolu s cca 90 dalšími lidmi podívat do hlavního sídla společnosti SAKO. Nebyl to pouze den otevřených dveří, jelikož byla před samotnou komentovanou prohlídkou provozu beseda s dotazy z publika. Pro začátek bylo promítnuto vzdělávací video pro veřejnost (12 minut).

Mapa kontejnerových stání a sběrných středisek v jednom .
Mapa pouze SAKO sběrných dvorů.
SAKO návod co patří kam.
Další mapy Brna (nejen odpad).

Nenásilnou formou jsou v něm uvedeny základní údaje jež se týkají zpracování odpadu z Brna a dokonce okolních krajů. Doporučuji shlédnout 🙂

Nejvíce mě z videa po druhém shlédnutí zaujaly údaje:

• že planeta na které žijeme se jmenuje Země
• Po každém evropanovy zůstane průměrně 500 kg/rok (v ČR více než 500)
• Na zemi 1 300 000 000 tun / rok odpadu = 4x více než hmotnost všech lidí na Zemi
• 30 000 000 tun / rok odpadu v ČR z toho 5 000 000 tun je z našich domáctností
• Skládkování většina zemí Evropy oupouští nebo už opustila
  • v Rumunsku končí na skládkách 99% odpadu
  • v Dánsku Švédsku Německu a Švýcarsku skoro žádné
  • u nás taky většinu skládkujeme
• tříděný a směsný odpad se nikdy nemíchá dohromady – jelikož si SAKO vydělá víc když vytřídený odpad přeprodá dalším zpracovatelům
• od 2010 je v Brně vedle skladovny i třídírna odpadu
  • obojí provozuje SAKO jež se stará i o některé sběrné dvory
• když si něco koupíme s obalem, i obal je naším majetkem, ale pouze do doby než ho vyhodíme do popelnice, poté už je to majetkem města či obce
• město Brno v něm vidí cennou surovinu. Tříděný odpad v žádném případě nekončí v kotli spalovny, jak někdy tvrdí zlý jazykové. Takový poklad by pálil jen blázen
• Pouze směsny odpad využíváme jako palivo pro výrobu tepla a energie, což má v Brně dlouhou tradici
  • první spalovna na odpad již v roce 1905 jako jedna z prvních zemí v Evropě – už tenkrát odpad pálením generoval elektřinu – stará smetárna od slova smetí se jí říkalo – spadla během náletu spojenců za druhé světové války – znovuzrození až koncem 80 let 20 století – modernizace dokončena v roce 2010
• jedno ze tří zařízení pro energetické využití odpadu v ČR (Liberec, Praha, Brno)
• Předtříděný odpad na vytřizovací linku – petlahve i podle barev
• Směsný do zásobníku 5000 tun – množství kotle spálí cca za týden. Jáma s podtlakem pro využití vzduchu pro regulaci tepla. A v okolí spalovny se nepráší ani nesmrdí odpadem ze zásobníku.
• Před vložením odpadu se kotel vyhřeje na teplotu 850 °C pomocí hořáku na zemní plyn, poté už odpad hoří sám.
• Pára do generátoru a dále do teplárny.
• Za znečištění ovzduší pomocí CO, prachovými částicemi a aerosoli může v Brně téměř z 90% automobilová doprava. Podíl spalovny v desetinách procent.
• Pětinásobné čištění spalin, s odvozem k dalšímu zpracování
• Spálením vzniká škvára – vytřídí se z ní železo a hliník
• Spalovna zpracuje 250 000 tun / rok na fotbalovém hřišti by to vytvořilo 126m
• Denně 900 tun, každé auto 5,5 tuny / auto
• Teplo ohřívá asi 40 000 domácností = 1/3 připojených na dálkové vytápění v Brně
• Elektřina pro 20 000 domácností
• Každý kotel spálí až 16 tun / hodinu = za 1 hodinu vyrobí tolik tepla postačující pro jednu školu celý leden
• Ze škváry se vytřídí 4 000 tun železa / rok a 250 tun hliníku / rok
• Hmotnost se spálením zmenší na 25% hmotnosti, objem až o 90% = kýbl škváry z 1 popelnice
• Spalovna pomáhá z odpadem i krajům Jihomoravskému, Vysočina a Olomouckému. Třídírna odpadu pokrývá potřeby města Brna

Po promítnutí následovala beseda kdy sme dotazovali paní …jméno… při současném doprovodu pana mistra svozu a zodpovědné vedoucí za třídící linku (už si nepamatuju jména).

Dozvěděl jsem se

SAKO a odpadky

• SAKO je prostým akronymem Spalovna A Komunální Odpad
• 100% vlastníkem firmy SAKO a.s. je město Brno
• SAKO od města Brna vykupuje tříděný odpad
• tříděný odpad se nikdy nemíchá s komunálním – jelikož si SAKO vydělá víc když vytřídený odpad přeprodá dalším zpracovatelům
• pouze 2% z celkového objemu Brněnského odpadu SAKO skladkuje, u jiných měst to může být i více než 90%
  • tzn. netříditelný komunální odpad spálený na škváru (chemicky neutrální) oproštěnou od železa a hliníku
    • škvára se používa na prosypávání skládek (například u jiných skládkujících obcí)
  • a dále nespalitelný ani dále nezpracovatelný odpad ze sběrných dvorů – azbest…
• 670Kč vybíraných na občana s trvalým bydlištěm v Brně nestačí na pokrytí všech nákladů a město potřebuje dalších 125Kč
  • SAKO dotuje nádoby na odpad, tzn, že pokud se přistěhujete do Brna a budete zde mít trvalé bydliště, SAKO vám přistaví popelnici zdarma
  • SAKO obnovuje a počítá kam přistavit popelnice a kontejnery zdarma
    • existují adresy kde se v kontejnerech „opékají špekáčky“ a musí se tam nádoby na odpad měnit „každý měsíc“
    • popelnice = 1000Kč, kontejner = 8000Kč
  • SAKO je v plusu, ale ačkoliv je vlastněno Brnem, zpět do Brněnského rozpočtu napřímo nepřispívá (jsem si odvodil z toho co jsem slyšel)
    • SAKO vykupuje od města tříděný odpad. Za každou tunu platí
  • Pokud majitel vlastní dům, který pronajímá, má nahlášeno na městu počet obyvatel. Pokud by například bylo v tomto domě v pronájmu 20 lidí a žádný by neměl trvalé bydliště v Brně, SAKO by podle nahlášeného počtu lidí vypočítalo průměrnou produkci komunálního odpadu a zdarma by přistavilo odpovídající množství odpadních nádob.
    • Zamyšlení. Z toho důvodu se mi zdá zvláštní, když majitel vybírá v rámci nájmu peněžní obnos za „popelnice“. Pokud teda nejsou u domu přistaveny i další specializované nádoby na tříděný odpad. Pokud by je tedy SAKO nepřistavilo taky automaticky (na základě plošného pokrytí), tak je možné že se za ně připlácí. Aby ste měli plasty blíž připlatíte si. Vím že jedna školka vedle restaurace Faust to tak má. A my máme v rámci nájemní smlouvy nějaký poplatek za „odpad“, a taky máme před domem 2 nádoby na sklo (ačkoliv to dost lidí ignoruje :D) No nevím, nezeptal sem se na tohle zrovna – s tím připlácením za nádoby na třídění navíc
  • Každý z těch lidí v podnájmu samozřejmě platí za odpad běžný poplatek, avšak v místě svého trvalého bydliště. Tam se může lišit cena, a do Brna se tyto peníze na přímo nedostanou.
• Ve sběrných dvorech má občan s trvalým bydlištěm v Brně (dále jen brňák) právo na přivezení jakéhokoliv odpadu zdarma, kromě stavební suti a pneumatik. Samozřejmě je tam asi nějaké množství na časovou jednotku.
  • Pokud nejste brňák, musíte zaplatit za odpad (pokud sběrna neplatí vám) částku podle jeho váhy. Byla řečena cena 1.20Kč za 1 kg hmotnosti, a pokud si to pamatuji správně tak to bylo za onu stavebninovou suť. Nebo za cokoliv?
  • Nějaká paní se dušovala že po ní chtěli 4Kč/kg. Ale prý to nebyla sběrna SAKO. Takže šup do SAKO sběrny.
  • Malí řemeslníci si prý údajně přividělávají tak, že při rekonstrukci standartně naúčtují poplatek za odvoz stavební suti (např. 5000Kč). Suť ale následně neodvezou jakožto živnostníci na určené svozové místo kde by podobnou částku zaplatili (jelikož mají živnost). Naopak suť po troškách rozvezou jako brňáci (občané) do sběrných dvorů bez poplatku. Free money! Trololo. Chápu že u větších už se to nevyplatí.
• Odpad a obaly a vše co ste koupili je váš majetek. Jakmile ho vyhodíte do popelnice, stává se majetkem města. To znamená, že když jsem se dotazoval na krádeže obsahu papíru z papírových kontejnerů, bylo mi řečeno, že někteří lidé si na tom založili byznis. SAKO neuhlídá vše a může jenom přihlížet a doufat, že tato „tříděný odpad kradoucí“ individua nerozhází papír všude okolo.
  • SAKO každý den vysílá 2 úklidová auta, aby uklidili to na co nemají popeláři při svozu čas
• SAKO sváží odpady v každý svátek, kromě Nového roku a Velikonočního pondělí. To jsou svozy o den posunuty.

Třídění a recyklace

• Selský rozum funguje, plasty se po potravinách vymívat nemusí, ale pozor!
  • ANO obaly od potravin – pokud tam není jogurt/máslo celé, jakožto nedovyškrábané zbytky nevadí, stejně se plast po přetřídění v dalším zpracování promývá a roztaví
  • ANO obaly z tvrdého plastu (HDPE) se recyklují také – tzn obaly od pracích gelů či od čistících prostředků. Klidně i od prostředku SAVO. ALE! Nesmí tam být ani „malinký“ zbytek SAVA. Kluci a holky na třídičce vám poděkují. A v dalším zpracování by to dělalo bordel
  • ANO sáčky a fólie – pokud nejsou přespříliš mastné (viz výše)
  • ANO polystyren se taky třídí! ALE! problém polystyrenu je zaprvé objem: není dobré zaskládat celý kontejner jednou náplní polystyrenu z obalu od postele. a zadruhé mastnota: teda pokud se jedná o polystyren např od masa – ten je moc mastný!
  • NE cokoliv přespříliš mastného
    • špatně se to definuje. ne zcela dovyškrábané máslo nevadí. Ale například polystyren od masa či sáčky od masa, nebo nádoby od „rostlinného“ oleje. Taková ta mastnota co vytváří tenký film, který se roztáhne po celém plastu. Ten vadí. Ten netřídit. Hoďte do komunálu. Blafne to jak nic a budeš z toho mít kilojouly.
• Samozřejmě se vždy podívejte na obal pokud má vyraženo logo recycle
• Kontejnery jsou popsané tím co do nich máte dávat.
• V každém městě je to jinak. V Brně například takto:
  • Modrý = papír
  • Žlutý = plasty, nápojové kartony (tetrapak) a hliníkové plechovky jen od nápojů
  • Zelený = barevné sklo
  • Bílý = pouze bílé sklo
  • Hnědý = neexistuje (viz níže)
  • elektroodpad a textil = SAKO neprovozuje
    • mají v Brně soukromé firmy. Na elektroodpad jsem v Brně nenašel, existují samozřejmě sběrné dvory, kde sou za některé druhy elektroodpadu „nemalé“ peníze
  • Léky = se vrací do lékáren v uzavřené nádobě. Ne otevřené léky!
  • Kovy a odpad, který je vybírán ve sběrných dvorech = pro brňáky zadarmo
  • „Černý“ = komunální odpad tzn nic z předchozího
• Na třídírně se vytřídí plasty podle druhu
  • tvrdé (HDPE)
  • petky – i podle barev (brněnská zpracovatelská firma Petka)
  • fólie zvlášť
• Hliník
  • Jestli je to nápojová plechovka – hoďte ji v Brně do žlutýho kontejneru na plast.
  • Pokud toho hliníku není pořádný kus a nechcete aby shořel (ano hliník hoří) ve spalovně, tzn víčka a tenké plechy ty by v kotli blafly. Musíte se o něj postarat samy. Zanést na sběrný dvůr SAKO, ty mají povinnost vybírat všechny hliníky a mají na to kontejnery (na tenký etc..).
  • No a pokud je toho kus a nechcete to nosit do sběrny (bo máte dost peněz a nemáte jednokolku) tak hliník můžete hodit do odpadu. Pokud bude mít štěstí a nenajde ho třidič a dostane se do spalovny, vyděláte městu, jelikož se ve spalovně nespálí celý objem (třeba jenom 1 procento kdyby to byla krychle hliníku) a poté se ze škváry vytřídí.
    • Sic není hliník magnetický je elektricky vodivý. Elektromagnetem se tedy indukcí střídavým elektrickým proudem vytvoří v hliníku výřivé proudy, tyto už samy o sobě generují magnetické pole, které je po sléze využito pro odstřelení hliníku vnějším magnetem. Ale musíte to provést rychle.
  • To samé platí pro železo – konzervy etc. Vymívání konzerv (teda pokud není konzerva plná) příliš řešit nemusíte, ale zase ať vám to doma nesmrdí. Protože při zpracování železa, se to přetavuje.
    • Železo je magnetické takže elektromagnet stačí.
• Papír
  • ne mastný – od pizzy ne pokud je mastný
  • Mokrý taky ne – pokud je to uplně jak houba nasáklý
  • obaly od toaleťáku a kartony na vajca už se nerecyklují (vim já.)
  • obálky které mají zevnitř nalepenou bublinkovou folii by se měli první rozdělit a pak zvlášť do plastu a papíru.
  • Voskovaný papír a papír z !voskové! tiskárny (ne ingoustová ani laserová ale vosková) – paní nevěděla, že to musí zjistit
• Pouze do sběrnýho dvoru:
  • velkoobjemový odpad – nábytek etc
  • Pvc trubky novodur – nepatří do plastu
  • velké objemy polystyrenu
• Nádoby na bioodpad
  • jak nám bylo sděleno, můžeme být klidní. nebudou ani nejsou plánovány.
  • že prý nejsou lidé dostatečně poctiví, a v tak velkém a anonymním městě jako je Brno se to prostě neuhlídá aby někdo do hnědé popelnice nehodil kus skla
    • vykupující zemědělci potom při vizuální kontrole odmítnou celou dávku (popelnici? nebo celé auto? už sem se neptal) takže by to nebylo ekonomické – přetřizovat hlínu
  • SAKO zkusilo v Židenicích (nebo snad Žabovřescích), někde kde mají rodinné domky, darovat kompostéry (které se dají i zakoupit za 1000Kč). Poté sledovalo vývoj objemu komunálního odpadu z dané lokality. Navzdory očekávání se však objem nesnížil, pravděpodobně z důvodů, že kdo má barák tak už stejně v rohu zahrady kompostoval.
• Chystaji aktualizaci webu!
  • A jakýsi filuta z FI nebo FITu se domlouval, že jim možná někoho (levného studentíka) sežene na interaktivní aplikaci

Prohlídka

Při prohlídce spalovny jsme byli i na třídící lince. Tam pracují 3 směny, zaměstnanci sako na plný úvazek, brigádníci a vězni jež to mají za odměnu jakožto možnost přividělat si.

U třídičky byl zrovna následující počet vytříděných balíků (zhruba 1.5×1.5×2 metry): Petky 6, Tvrd 1, Foli 1, karton1 , plecho 1, papír 1
Jelikož se však třídí na směny – jednou papír jindy plast. Nic vám tohle číslo neřekne :D.

Taky zrovna třídili papír vězni. A mezi papíry co byli okolo pásového dopravníku byla i stránka s notami k písni Johna Lennona: Imagine. To mě potěšilo.

Na závěr ještě jedno video, které jsem objevil až po sléze, které je určeno spíše pro ty nejmladší z nás. Zaráží mě pouze číslo 221 cože je celkem malý počet shlédnutí k 22-02-2017. Notak pusťte to svým ratolestem, nebo se na stará kolena budete brodit v odpadcích 😉

11 minut infantilně 🙂

A další tentokrát kratší videjka od SAKO. Zase s malým počtem shlédnutí :\

35 sekund: Zavírejte papírové kontejnery ať nám papír nezmokne!

35 sekund: Vyhazujte jen prázdné lahve

Zkrácený odkaz na tento článek:
https://goo.gl/R4Kq8e